| MZPR Kostelní
Střímelice - co všechno si necháme líbit?. |
| Zhodnotím krátce
a stručně. Líza skončila na 5.místě s celkovým počtem 200b,
s 3 z aportu kachny z vody. Trvala jsem na tom, aby s kachnou
sedla a ona si ji nepochopitelně položila, sice hlavu
nezvedla, ale přebrala a pak ji teprve odevzdala. Na další
sednutí jsem nečekala, protože prostě sedět nemusela. No,
moje chyba. Vyhrála zaslouženě Pavla Koukolová, měla samé
4, o 2.- 4. místo a tituly byl rozstřel marking mezi 2 LR a GR.
res. CACIT a res.CACT vybojoval GR p. Němcové. Dokončilo
15 psů ze 16 startujících. |
| Poprvé na zkouškách
jsem se setkala s jednáním pro mě neomluvitelným. |
| 1) Napadání
korony a hlasité a vulgární urážky, které padly už 1.den
poté, co byl slušně účastník upozorněn, aby necvičil se
psem v místě mezi čekajícími psy a psem na vlečce a aby
odešel na druhou stranu za čekající psy. |
| 2) Po neúspěchu
na čtvercích při couvání rozjezdil odloženou zvěř, zřejmě
měl málo prostoru na vyjetí. |
| 3) Při závěrečném
hodnocení při přebírání titulu (po rozstřelu) plivl
po vůdkyni a opět padly urážky .... |
| 4) Poprvé v životě
jsem se na zkouškách do krve pohádala s vůdcem ve skupině,
poté co (to už ne poprvé) jsem komentovala jeho chování při
zkouškách .... |
|
| Takže co všechno
si musíme nechat líbit? Bojovat s napadáním, omlouvat neúspěch
tím, že je vůdce zklamaný? Že se zrovna nedařilo a nevyhrál?
My máme mlčet a přecházet jeho lži? Proč??? |
| Velmi mi tyto
zkoušky celkovou atmosférou připomínali únorové Židlochovice
2008. Tam jsem veřejně průběh zkoušek i práci vítěze také
komentovala (díky videozáznamu dokazatelně pravdivě)... Že
by se mi má opovážlivost nyní vracela??? |
| Nezbývá mi,
ale nabývám dojmu, že bez ohledu na klub, se opakuje sprosté
vystupování, hádky a napadání v případě účasti některých
vůdců. |
| Nebo je to nějaká
taktika odradit ty slušnější? Máme to zapotřebí? |
| Chodila jsem vždycky
na zkoušky ráda, protože právě ti, kteří se psům věnují,
dokáží je i dobře připravit, a i přes občasné neúspěchy,
které jsme my všichni vlastně už někdy zažili, jsme naladěni
téměř na stejnou vlnu a máme stejná témata a stejnou lásku:
psy. A když si občas stýskali ti u výstavních kruhů,
že je to o rivalitě a nepřátelství, pochvalovala jsem si,
že na zkouškách to není. Že je to tou tvrdou prací před
nimi. |
| Po včerejšku
jen doufám, aby to tak zůstalo. |
| Ing. Eva Černá |