Sirius

kennel

labrador   retrievers

alfa   sirius

Líza


MZPR Kostelní Střímelice - co všechno si necháme líbit?.
Zhodnotím krátce a stručně. Líza skončila na 5.místě s celkovým počtem 200b, s 3 z aportu kachny z vody. Trvala jsem na tom, aby s kachnou sedla a ona si ji nepochopitelně položila, sice hlavu nezvedla, ale přebrala a pak ji teprve odevzdala. Na další sednutí jsem nečekala, protože prostě sedět nemusela. No, moje chyba. Vyhrála zaslouženě Pavla Koukolová, měla samé 4, o 2.- 4. místo a tituly byl rozstřel marking mezi 2 LR a GR. res. CACIT a res.CACT vybojoval GR p. Němcové.  Dokončilo 15 psů ze 16 startujících.
Poprvé na zkouškách jsem se setkala s jednáním pro mě neomluvitelným. 
1) Napadání korony a hlasité a vulgární urážky, které padly už 1.den poté, co byl slušně účastník upozorněn, aby necvičil se psem v místě mezi čekajícími psy a psem na vlečce a aby odešel na druhou stranu za čekající psy. 
2) Po neúspěchu na čtvercích při couvání rozjezdil odloženou zvěř, zřejmě měl málo prostoru na vyjetí.
3) Při závěrečném hodnocení při  přebírání titulu (po rozstřelu) plivl po vůdkyni a opět padly urážky ....
4) Poprvé v životě jsem se na zkouškách do krve pohádala s vůdcem ve skupině, poté co (to už ne poprvé) jsem komentovala jeho chování při zkouškách ....
Takže co všechno si musíme nechat líbit? Bojovat s napadáním, omlouvat neúspěch tím, že je vůdce zklamaný? Že se zrovna nedařilo a nevyhrál? My máme mlčet a přecházet jeho lži? Proč???
Velmi mi tyto zkoušky celkovou atmosférou připomínali  únorové Židlochovice 2008. Tam jsem veřejně průběh zkoušek i práci vítěze také komentovala (díky videozáznamu dokazatelně pravdivě)... Že by se mi má opovážlivost nyní vracela???
Nezbývá mi, ale nabývám dojmu, že bez ohledu na klub, se opakuje sprosté vystupování, hádky a  napadání v případě účasti některých vůdců.  
Nebo je to nějaká taktika odradit ty slušnější? Máme to zapotřebí? 
Chodila jsem vždycky na zkoušky ráda, protože právě ti, kteří se psům věnují, dokáží je i dobře připravit, a i přes občasné neúspěchy, které jsme my všichni vlastně už někdy zažili, jsme naladěni téměř na stejnou vlnu a máme stejná témata a stejnou lásku: psy. A když si občas stýskali ti u výstavních kruhů, že je to o rivalitě a nepřátelství, pochvalovala jsem si, že na zkouškách to není. Že je to tou tvrdou prací před nimi.
Po včerejšku jen doufám, aby to tak zůstalo.
Ing. Eva Černá

Domů